22. prosince 2017, Ryg Mortys

Dne 19. prosince v roce 2017, kdy předslunovratové noci bývají mrazivé a proklatě dlouhé, a i stromy jako by v zoufalství vzpínaly své holé paže za sluncem, proběhla v Brně již pátá přednáška Mgr. Jana Kozáka, PhD., z nichž čtyři byly pořádány runovou studijní skupinou Hrabanaz andi Wulfaz a Moravským pohanstvem. Ta jedna jediná, která šla mimo, se konala na akademické půdě, ale stálá členská základna pochopitelně měla na dané přednášce účast i jistý podíl.

Tématem tohoto setkání bylo „Lidské tělo a kosmos ve staroseverské mytologii“.

Anotace pak zněla: „Jaký je vztah těla a vesmíru ve staroseverském mýtu? Přednáška se zaměří na analogii mikrokosmu a makrokosmu v kosmologii, kosmogonii a eschatologii a vrhne na tyto vztahy světlo pomocí konceptů ze sémiotiky a kognitivní lingvistiky. Podíváme se i na méně známé mýty a jejich varianty a zabrousíme i do komparativní mytologie, ale jen opatrně, abychom se z toho pak nemuseli vybrušovat!“

Honza Kozák s přehledem začal s citací Vědminy písně v originále, což se za daných podmínek dalo čekat, a potom jsme se už začali věnovat jednotlivým částem mýtu; např. zvláštním vztahem skupiny Bohů proti Jotunům. Rovnovážný vztah těchto dvou skupin je totiž založen na principu, kdy u Bohů bylo něco ubráno (mateřská entita, nazývaná jako kráva Audhumla, tam něco „lízáním“ odebrala), zatímco Obři byli vytvořeni neomezeným růstem. Tento vztah je charakteristický pro vzájemné relace řádu a chaosu a tyto principy odpradávna formují vztah Bohů a Obrů – i když samozřejmě existují i výjimky, které v těchto skutečnostech hrály podstatnou roli. Nechyběla také dumézilovská komparace Ymiho smrti v rámci mýtů indoevropské rodiny a teorie dvojčat, párových bytostí, které můžeme vidět např. v mýtu o založení Říma Romulem a Remem. Smrt není konec, ale stává se skrze akt stvoření počátkem života nového. Z toho vychází pochopení konceptu posvátných obětí; smrt je potřeba k tomu, aby udržovala kontinuitu života v běhu.

Dále pak Honza s interaktivitou jemu vlastní položil posluchačům otázku, jestli by si dokázali vzpomenout na některé části těla, které v severských mýtech hrály podstatnou roli. Jak tak padaly různé návrhy, nenápadně je směřoval k dalšímu toku přednášky. Nesmělo pochopitelně chybět Ódinovo oko, Mímiho hlava, Týrova ruka a další. Společná analýza souvisejících mýtů snad pobavila posluchače ze všeho nejvíce a mnozí by snad nejraději u tohoto i skončili, poněvadž jim to umožňovalo aktivně se zapojovat. Však jsme také u tohoto tématu strávili nejdelší dobu! A že bylo opravdu o čem mluvit a diskutovat. Nejenom obsah byl důležitým k pochopení věci, ale také forma, tedy metafory, keninngy a jiné formy používané v mytologických a skaldských textech, jejichž pochopení tvořilo závěrečnou část přednášky. Více jak dvě hodiny času tak utekly v přátelské atmosféře jako by nic.

Na závěr lze jenom uvést dvě potěšující informace; kolem desátého března příštího roku by se mohla konat další podobná přednáška, která ještě bude včas oznámena. Druhá informace se týká toho, že začátkem roku 2018 plánuje nakladatelství Herrmann & synové uvést na trh knížku Jana Kozáka s titulem „Ódin“, která se jistě stane jednou z široce diskutovaných publikací na zdejší scéně.

Událost na Facebooku: Studny poznání: Lidské tělo a kosmos ve staroseverské mytologii.

Napsat komentář

Používáním tohoto webu souhlasíte, že využívá cookies pro sledování návštěvnosti Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close