15. listopadu 2017, Sauilo

Po mnoho let byl nejběžnějším vzorem fungování pro Ásatrú islandský model z 10. století. Jinými slovy: současné Ásatrú je kromě jiného postaveno na využívání Thingu a obecně prosazuje velmi uvolněné chování a vztahy mezi jednotlivými skupinami. I přes přítomnost godiho či gydji je většina Ásatrú spolků postavena na demokratických základech.

To je zcela jistě v souladu s historií Islandu. Po kolonizaci země Skandinávií v 9. a 10. století se noví obyvatelé ostrova (tvořící nejen hlas společnosti, ale i její instituce) snažili sem uniknout z dosahu moci králů a jarlů Skandinávie. Vytvořili tu nové společenství bez respektu ke šlechtě jako takové. Dalo by se však říci, že godar vlastně vytvořili cosi jako novou šlechtu (i když značně osobitou a svébytnou, jak bude rozvedeno dále).

Island, zdroj: earthobservatory.nasa.gov

Hlavními rozdíly mezi skandinávskými jarly a islandskými godar byla možnost předávání úřadu godiho a snadnost s jakou bylo možno ukončit věrnost a oddanost jednomu člověku nebo skupině a přenést ji na druhého. Úloha godiho se na Islandu dědila, ale mohla být také propůjčena nebo prodána takové osobě, která by na sebe vzala všechna práva a povinnosti tohoto úřadu. A také přísaha, kterou se muži na Thingu zavazovali svému godimu byla zcela převeditelná nebo mohla být jednostranně zrušena prostým oznámením na Thingu. Každý godi byl pak ve své funkci zcela nezávislým na ostatních godar a oblasti jejich působnosti se velmi často překrývaly. Ve skutečnosti bylo hlavní náplní godiho úřadu legální a politické jednání na Althingu, spíše nežli býti uzlem, skrze který by mohla proudit pavučina přísah. Štěstí člověka tak bylo jen jeho vlastním a jakékoliv kolektivní štěstí, které by se mohlo projevit, se pak projevovalo pouze skrze setkání na Althingu; instituci vytvořené záměrně jako nástroj politiky spíše než vedení a náčelnictví.

Srovnejme si tento stav se situací ve Skandinávii té doby. Králové a jarlové byli se svými muži svázáni oboustrannými přísahami podpory, která platila oběma směry. Toto nemohlo být porušeno bez závažných následků na štěstí těch, kterých se to týkalo. Jarl byl jarlem až do své smrti; jeho úřad se nedal tak snadno předat jako u islandských godar. Kolektivní štěstí lidu proudilo ke králi a od něj zase zpět k jeho jednotlivým poddaným skrze pavučinu přísah; jejich orlog byl spojen v dobrém i zlém.

Bez vzájemně působící sítě přísah spojující orlog vůdce a následovníka a bez stálosti a neměnnosti takového pouta se začala projevovat nestabilita a objevily se sváry a krevní msty. Přestože i ve Skandinávii jistě existovala osobní zášť a nevraživost vyhnaná až na úroveň zaujetí určitého postoje a chování celým národem (například šlo-li o svár znepřátelených králů), nikde se tu však nezdála být nevraživost a mstivost tak vše-prostupující jako právě na Islandu. Samotná skutečnost, že povinností pána bylo postavit se za svého poddaného v čase nouze, stejně jako povinnost poddaného byla postavit se za svého pána, nedovolila takovýto nepřátelský stav. Skandinávská společnost byla i za vlády nejmocnějších pohanských králů postavena na thiu/thew (nepsané tradici) spíše než na psaných zákonech. Jak již bylo nadneseno, společnost bez psaných zákonů je společností zdvořilou a taková neposkytuje mnoho příležitostí k urážkám vedoucím až ke krevním mstám. Na Islandu, kde se přízeň soudu dala běžně a otevřeně koupit a politické úskoky byly běžnější nežli dovolávání se zákona, byly krvavé a ničivé krevní msty spíše pravidlem nežli výjimkou.

Dopad islandské sociální struktury na pohanství byl obrovský. Ve Skandinávii, kde vládl thiu/thew, bylo i pro sebemocnějšího vládce — dokonce i křesťanského — velice obtížné vnutit lidem svoji víru. Jistěže se o to mohl pokoušet na individuální úrovni, mohl do země vpustit misionáře a biskupy z Říma, ale schopnost dosáhnout nějaké zásadní změny v náboženství mezi lidem, v širším měřítku, tu prostě neexistovala. Na Islandu naopak byla rozhodnutí Althingu (které zase bylo výsledkem politických úskoků a tahů) svazující. Zatímco thiu/thew dochází změn postupným vývojem, zákon může být změněn podle usnesení – což je přesně to, co se stalo na Islandu. Nechvalně známý zákon o konverzi ke křesťanství z roku 1000 se nejprve zdál být tolerantním vůči pohanským zvykům, ale brzy po něm začaly přicházet stále přísnější a důraznější zákony až bylo nakonec pohanství zcela zrušeno. Spíše nežli “poslední baštou pohanství”, jak si jej někteří Ásatrú romantizují, byl Island příkladem křesťanské konverze, která proběhla bez boje.

Ve skutečnosti se pohanská víra a zvyky udržely na veřejnosti ve Skandinávii ještě dlouho poté, co byly na Islandu zcela zahnány do podzemí (pokud tam tehdy nějaké vůbec ještě zbyly). Zachovaly se například zmínky o opakujících se obřadech s obětinami v Uppsale až do 12. století. Dokonce i Německo bylo cílem neustálých a horlivých misionářských snah dlouho poté, co byl Island zákonně (a i fakticky) konvertován. To, že králové samotní byli křesťany lidu nestačilo na to, aby se vzdali své pohanské víry. Jejich thiu/thew bylo natolik silné, že překonalo nařízení těchto králů. Křesťanství se mohlo a začalo mezi lidmi rozmáhat až tehdy, kdy bylo v jejich myslích nahrazeno thiu/thew (nepsaná tradice) psaným zákonem (díky nestálému vlivu křesťanství; vycházející z římského vzoru).

Relevance a závažnost islandské historie pro současné Ásatrú je snad zřejmá. Ásatrú vycházející z islandské demokracie postavilo své štěstí na žalostném vzoru. Pohled na rozhádanou historii moderního pohanství nám ukazuje, jak to dopadá, když je každý člověk zároveň svým pánem. Výsledná anarchie oslabila a ještě stále oslabuje pohanství jako celek. Nedávný posun ke kmenovému/klanovému systému — tribalismu — (projevený u Heidni, Theodismu a některých dalších skupin) je zcela jistě krokem správným směrem a já doufám, že když si i další pohané a zvláště pak Ásatrú uvědomí moudrost kmenového/klanového přístupu, bude to dobré pro nás pro všechny.

Autor: HrappR Normansson, přeložil Managarm. Článek vyšel v elektronickém magazínu Sauiló v roce 2004.

Napsat komentář

Používáním tohoto webu souhlasíte, že využívá cookies pro sledování návštěvnosti Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close