24. listopadu 2017, Ryg Mortys

Neuplynul ještě ani rok od vydání Gaimanovy Severské mytologie doma v Británii, a my se už o těchto vánocích konečně můžeme těšit také z českého překladu, se kterým přichází vydavatelství Argo.

Ohlášení titulu provázely v řadách stoupenců severského náboženství určité rozpaky. Dokáže si Gaiman poradit se severskou mytologií, nebo to bude kniha plná nepřesností s postavami podobajícími se spíše komiksu Thor od Marvela? Ráda bych vás všechny hned ze začátku trochu uklidnila, poněvadž podle mého názoru tyto mýty dopadly v Gaimanově podání poměrně dobře. Nezaznamenala jsem tedy žádný výraznější odklon od původních příběhů, zapsaných v Eddách. Jak na sebe autor v předmluvě prozrazuje, s těmito mýty se sám setkal ve věku, kdy mu bylo asi sedm let, zná je celkem dobře a má je velice rád. Navíc ke své práci využíval i odborné poradce, jejichž vliv prostupuje skrz příběhy. Na překladech či převyprávěných mýtech můžeme totiž pozorovat momentální akademický názor, který se ale proměňuje spolu s dobou. Dříve bývalo zvykem hovořit o Draupnim jako o prstenu, a takto to má uvedeno v Soumraku bohů i Helena Kadečková. Nicméně, stejné ssev. slovo hring používají básníci občas i pro náramek, a proto se Draupni v Gaimanově povídání proměnil na pažní náramek.1

Příběhy ze své podstaty chtějí být vyprávěny, mají proudit od vypravěče k publiku, putovat po cestách poutníků od města k městu a od jedné síně ke druhé, poněvadž v tomto spočívá jejich život. Pokud příběh není vyprávěn nebo neexistuje nikdo, kdo by mu chtěl naslouchat, potom umírá. Ty severské si sebou navíc nesou dlouholetou narativní tradici, ve které si vypravěč sám podle sebe zpracuje téma, podle vlastního uvážení zvolí hlavní důraz na tragické či humorné pasáže, vyprofiluje postavy, a výsledek potom barvitě vylíčí svému očarovanému publiku, své cílové skupině. Všechno je založeno na jeho vlastním pojetí, takže neexistuje „špatně“ nebo „dobře“. Pokud bychom převyprávěné mýty od paní Heleny Kadečkové klasifikovali jako určené pro mládež od dvanácti let plus, Gaimanova verze cílí ještě na mnohem mladší děti ve věku klidně už tak od šesti let. Používá současný jazyk bez jakékoliv patiny „vznešenosti“ a upřednostňuje krátké věty před dlouhými souvětími. Struktura příběhů se nese v co možná nejjednodušším duchu, málo popisů, děj vcelku odsýpá a drží se předlohy bez větších autorových zásahů, což je možná věci lehce na škodu. Možná mi tam ten dotek Gaimanovy tak typické hry fantazie trochu chybí. Bohové pak v těchto příbězích mluví a jednají velice civilně, což je činí mnohem lidštější a méně pochmurné. Na nějaké vznešené předčítání textu během náboženských obřadů tedy zapomeňte. Místo toho tam autor vložil své mistrné porozumění psychologii postav a svůj svébytný humor. Několikrát jsem se neubránila hlasitému smíchu nad nějakým jednoduchým vtípkem, který Gaiman skvěle použil, [pozor, spoiler!] jako například když si Tór myslel, že staviteli stačí pouze Freyjina ruka namísto nevěsty celé, protože v případě Fenriho a Týa to přece fungovalo taky tak. [Konec spoileru.]

Chcete tedy vědět, jakým způsobem bohové uvažovali, když přislíbili staviteli za zhotovení hradby kolem Ásgardu Freyjinu ruku, měsíc a slunce? A jak tato rázná bohyně zareagovala, když se o tom plánu dozvěděla? Nebo co to vlastně bylo za románek mezi Ódinem, převlečeným za Bölverka, a Suttungovou dcerou Gunnlöd, která hlídala tři soudky s medovinou básnictví? Jakými sliby a slovy ji Ódin oblafnul a přiměl ji k jejich vydání? To všechno už se dozvíte v knížce.

Překlad Violy Somogyi pak splňuje všechny moje nároky; tedy neruší neumělými větami, ani se příliš nedere o pozornost. Překladatelka měla k ruce přinejmenším Encyklopedii mytologie germánských a severských národů od Jitky Vlčkové, nebo využila rad odborného poradce, takže se svého úkolu zhostila se ctí.

Samotnou knihu lze přečíst velice rychle, přibližně tak za tři až čtyři hodiny čistého času. V angličtině už existuje také načtená audiokniha v délce čtyř a půl hodiny, které se možná dočkáme také.

Takže, kdo z vás teď uvažuje o koupi knížky jako o dárku pod stromečkem, upalujte pro ni, slovy šišlavé čivavy z reklamy na kofolu, „fofrem“, protože podle mých zpráv se už teď zásoby u Kosmasu začínají tenčit.

A pěkný čas Yule vám všem! 😉

Bibliografické údaje

Název: Severská mytologie
Autor: Gaiman, Neil
Nakladatel: Argo
Originál: Norse Mythology
Překlad: Somogyi, Viola
Tvrdá vázba, 256 stran, česky
Zakoupeno v Brně v Knihkupectví Skleněná louka

1) Více k tomuto tématu pojednává Tomáš Vlasatý ve svém článku „Role a funkce náramků ve staroseverské Skandinávii“ (PDF).

Napsat komentář

Používáním tohoto webu souhlasíte, že využívá cookies pro sledování návštěvnosti Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close