This article in English

17. listopadu 2017, Ryg Mortys

Rozhovor se švédským autorem knih o mytologii, runách, zápasníkem glímy a zpěvákem galdrů.

RM: První otázka by měla být o něčem opravdu důležitém. Všimla jsem si, že máš na hrudi vytetovanou siluetu viselce, která vypadá jako Ódin, Hangatýr. Co vlastně pro tebe znamenají runy a Ódinovo mystérium?

LME: Ó! Abych byl upřímný, vlastně nedokážu vysvětlit, co pro mne Ódina runy znamenají! Bylo by lépe začít nějakou obecnější otázkou, protože moje tetování nebude pro druhé moc zajímavé. Jen si myslím, že bych měl upozornit na to, že výraz „Hangatýr“ (bůh viselců) odkazuje na Ódinovu schopnost přimět oběšence k hovoru, a nikoliv, že visel devět dní a devět nocí na stromě Yggdrasilu, kde získal znalost run.

RM: Mohl bys nám prozradit, co si myslíš o současném pohanství, např. Ásatrú?

LME: Nemám žádný názor ohledně náboženství ostatních lidí. To se týká také soudobého pohanství. Nicméně hluboce pohrdám jakýmkoliv druhem „nadřazené víry“.

RM: Jsi znám jako zpěvák galdrů (ssev. galdr, pl. galdrar), což znamená osobu, která je schopná zpívat kouzelné písně. Pokud tomu správně rozumím, částečně jsi rekonstruoval a z části sis dotvořil svou vlastní metodu zpěvu, se kterou se můžeme setkat na Soundcloudu nebo na YouTube. Mohl bys trochu poodhalit základy své metody? A… proč jsou vlastně tvé galdry zpívány tak hlasitě?

LME: Vlastně, nahrávám teď svoje CD/LP, které obsahuje galdrové zpěvy a bude doplněno bookletem – nejde o knihu. Už jsem publikoval knihu „Eddické galdry“ v roce 2014, ve které objasňuji duchovní koncept orálních zaklínadel. Galdr může být grafický symbol, který ale zůstane překrásným znakem, pokud není aktivován verbální složkou. Vytváření a aktivace galdrů je velmi důležitým aspektem zápasů zvaných glíma, kde jsem se původně také tuto techniku naučil. Ano, galdrové zpěvy by měly být hlasité, což je podstatou tohoto umění, protože kořen ‘gala’ také znamená ‘řvát’. Ale pokud je galdr vykonáván potají, jeví se lidem navenek tichý, zatímco uvnitř je nesmírně silný. Tato energie je identická v případě obou verzí. Případy, které zmiňuješ, jsou runové zpěvy galdrovým hlasem, protože já zřídkakdy odhaluji své osobní galdry navenek. Kouzelný zpěv je totiž velice osobní věc, vždycky nějak spojený s osobností zpěváka. Ne, tuto tradici jsem nevytvořil ani nerekonstruoval, protože se jedná o živoucí tradici.

RM: Ve tvém videu zabývajícím se řezbou run hovoříš o relaxovaném stavu mysli během psaní nebo rytí. Připomíná mi to některé kaligrafické metody. Každopádně, je to určitě cenná praktická zkušenost. Můžeš nám o tom říct něco vice?

LME: Toto stanovisko má mnohem víc co dělat s tím, že psaní runami by mělo být stejně tak přirozené, jako psaní moderními typy písma.

RM: Nyní něco o glímě; podle toho jak to chápu, jedná se o sport který má pomoci zvláště chlapcům a mladým mužům rozvinout jejich sportovní schopnosti a dát jim možnost porovnat svou sílu s druhými. Proto obsahuje také jistý sociální aspekt. Domníváš se, že glíma má také i nějaké duchovní pozadí, něco, co by napomáhalo duchovnímu rozvoji?

LME: Hm, je škoda, že se díváš na rozvoj fyzických dovedností pouze z mužské perspektivy. Ale každopádně, odpověď zní ano, poněvadž glíma se zabývá realitou, která je velice důležitým aspektem duchovního, ale také sociálního rozvoje.

RM: Jaký je tvůj názor na seið? Existuje nějaká souvislost mezi seiðem a galdry? A co se skandinávskou lidovou magií zvanou trolldómr, co si myslíš o tomto druhu magie?

LME: Nejprve; „trolldom“ je pouze jiný skandinávský výraz pro čarodějnictví a ne pro nějaký specifický druh magie. Hlavní rozdíl mezi seiðem a galdrem je ten, že první je zaniklé umění a to druhé je živoucí tradice. Jinak také můžeme říct, že seiðr upřednostňuje transcendentální a více receptivní stav mysli, zatímco galdr je vždy aktivní a velmi pozitivní postoj.

RM: Vím, že v současnosti dokonce píšeš knihu o švédském runologovi Johannovi Bureovi. Kniha má být v angličtině, což považuji za dobrý krok, protože není moc lidí, kteří se zajímají o runy a ovládají i plynule švédštinu. V čem podle tebe spočívá jeho největší přínos?

LME: Ano, v současnosti píšu knihu o autentické výslovnosti run na základě historického futharku, zvláště pak o tom, jak jsme dospěli k těmto významným poznatkům. V tomto ohledu je Bureova „Runová abeceda“ (Runic ABC) skutečně pionýrským krokem k porozumění výslovnosti run z doby vikinské a ze středověku. Bureus byl prvním moderním runovým mistrem, který vysvětloval kvalitní poznatky široké veřejnosti. Jeho kniha (publikována v letech 1611, 1612 a 1624) je tím hlavním důvodem, proč jsou runy ve Skandinávii stále živou tradicí.

RM: Četla jsem, že mnoho runových kamenů ve Švédsku bylo po dlouhá staletí zapomenuto, ležely podél cest nápisem dolů, některé z nich byly dokonce pohřbené v zemi, a to i v případech, že neměly žádný pohanský obsah. Proč si myslíš, že se to stalo?

LME: V raném středověku (12. – 13. století) byly runové kameny často používány jako stavební materiál, ze kterých místní obyvatelé stavěli své kamenné stavby, zvláště pak kostely a mosty. Jiné runové kameny zase zůstaly stát na tom samém místě, na kterém byly vztyčeny. Pokud spadly na zem, bylo více pravděpodobné, že runy zůstanou na viditelné straně. Ovšem v první řadě, 80% všech švédských runových kamenů má křesťanský obsah, takže ta myšlenka o pohanském obsahu není správná.

RM: A přichází moje poslední otázka. Mohl bys s námi sdílet něco zajímavého ze svého současného výzkumu, něco, co tě skutečně zaujalo nebo i překvapilo?

LME: Nález nejstarších publikovaných informací o runách v knize vytištěné v roce 1495 byl pro mě skutečně úžasným objevem. Ano, je to tak trochu věc pro nerdy, ale je docela zajímavé, že na to nikdo nepřišel přede mnou. Moje příští kniha přinese fotografie a popisy těchto objektů. Jinak za svůj nejvíce překvapivý objev považuji objev z okruhu jazyka Staršího futharku (také známého jako praseverština), protože jsem konečně přišel na vhodnou metodu jak vysvětlit systém odlišných slabik srozumitelnou cestou. Důležitost vyučovacích metod je více než zřejmá, protože v současné době není víc než pět lidí, kteří by rozuměli jazyku Staršího futharku. Moje nová kniha se noří hluboko do této oblasti.

RM: Děkuji ti velice za rozhovor!

Rozhovor s L. M. Enoksenem vedla Ryg Mortys.

Lars Magnar Enoksen – Finding the Runes song

Lars Magnar Enoksen – Magnar Galdra Rune Hymn

Napsat komentář